Lekce od otce k synovi

Lekce od otce k synovi

Lekce od otce k synovi: Postarej se o auto, ono se postará o tebe

V roce 2002, když jsme s kamarádem zakládali firmu, jsem koupil černou Hondu Accord z roku 2001. Byla v té nejlepší výbavě, měla skvělý audio přehrávač s perfektním ozvučením, kožené sedačky i výkonnou automatickou klimatizaci.

Během dalších sedmi let jsem téměř každý den dojížděl z Lysé nad Labem do Prahy do práce. Auto jsem vzorně udržoval podle doporučení v uživatelské příručce. Olej jsem pravidelně měnil každých pět tisíc kilometrů, pneumatiky měnil včas a každý víkend jsem auto umyl a vyluxoval. Honda mi sloužila opravdu dobře, za sedm let jsem nezaznamenal zásadní problém. Pokaždé, když jsem přijel do autorizovaného servisu Honda, tak mechanici obdivovali a pochvalovali, v jakém skvělém stavu se mé auto nachází a jak zodpovědně o něj pečuji.

yaris

Po osmi letech od rozjezdu podnikání jsem měl vyděláno tolik, že jsem již nemusel pracovat, firmu jsem prodal a odešel do důchodu. V té době se zrovna můj nejstarší syn stal plnoletým a kvůli dojíždění na fotbalové tréninky do Mladé Boleslavi potřeboval auto. Rozhodl jsem se tehdy, že mu svou starou lásku předám. Zajel jsem do servisu na generální prohlídku, abych nechal auto překontrolovat, ale mechanici mi sdělili, že auto je téměř jako nové a že není nic, co by mohli na autě opravit. V té době mělo najeto 240 tisíc kilometrů!

 

Hned první týden měl můj syn malou nehodu, ze které auto vyvázlo s pár škrábanci na zadních dveřích. I tak jsem musel skrývat zármutek z pro mne nezvyklé situace. Auto synovi sloužilo i další léta jeho studia na vysoké škole, ale jeho laskavost a spolehlivost mu nějak nevracel. Jednoho dne přijel syn domů na návštěvu a já si auto prohlédl… Ležely v něm hromady prádla, sportovního vybavení a dokonce jsem pod sedadlem našel i pytlík plný starých McNugget. Bylo mi jasné, že si se synem musíme promluvit. Tenkrát jsem mu řekl: „Aby se o tebe mohlo auto dobře postarat, musíš mu věnovat péči!

Po absolvování vysoké školy získal můj syn práci v Praze. Následující dva roky dojížděl autem stejnou vzdálenost do práce, jako jsem jezdíval já, když jsem ji poprvé koupil. Accord odešel na dálnici D11 sedm let po tom, co jsem ji daroval synovi. To měla najeto 440 tisíc kilometrů. Za vrak syn dostal asi dva tisíce korun, které utratil s kamarády na zábavě.

Na začátku letošního roku si koupil černé Subaru, v polovině roku se bohužel rozešel s dlouholetou přítelkyní a vrátil se bydlet zpět k nám domů, než si najde něco nového. Jeho auto tak každý den vídám na naší příjezdové cestě. Je úžasné, jak se o něj stará, Subaru vypadá perfektně uvnitř i zvenku. Myslím, že naše stará Honda Accord nás mnohé naučila oba…

Zpět do blogu autopůjčovny
Komentáře k článku (0)

Vložit komentář
 
Vaše jméno:
 
Váš komentář *:
 
 
 
Hodnocení článku:     1 - nejhorší   10 - nejlepší
Byl tento článek zajímavý?